Chorvatsko s Adria Planet - služby v českém jazyce!

Postojenská jeskyně (Postojenska jama) SLOVINSKO

Chorvatsko, Istrie

Facebook Twitter Email

Výlet Postojenská jeskyně (Postojenska jama) SLOVINSKO

Krasové podzemí Postojenské jeskyně je nejdelší známou krasovou jeskyní ve Slovinsku. Odkryto bylo kolem 20 km suchých, vodních i trvale zatopených podzemních chodeb. Postojenská jeskyně je perlou Krasu, oblasti mezi Postojnou a italskýmTerstem, se zvláštními přírodními úkazy, jako jsou: škrapy, krasové krátery, jeskyně, propasti, ponorné řeky a vysychající jezera.
Prohlídka Postojenské jeskyně trvá hodinu a půl, během níž turisté spatří 5,2 km upravených chodeb. Vlakem se jedou 2 km do nitra jeskyně. Při pěší procházce si prohlédnete nejhezčí části jeskyně mezi Velkou Horou (Kalvárií), Krásnými jeskyněmi a Koncertním sálem. U Koncertního sálu je stanice vláčku, který Vás zaveze k východu. Nejdříve vláček projíždí po chodbách Staré jeskyně (tato část byla objevena v roce 1818 místním obyvatelem Lukou Čečem). Od té doby až dodnes místní jeskyňáři a četní odborníci objevili řadu dalších chodeb. Speleologové zkoumají stáří jeskyně, její vznik a vývoj a ostatní krasové procesy, které jsou významné vědecky a hospodářsky. Vstupní část jeskyně byla navštěvována už před zmíněným letopočtem. Podpisy návštěvníků na stěnách vstupních chodeb dokazují jejich přítomnost už ve 13. století.
První jeskynní dráha byla vybudována v roce 1872. V roce 1884 bylo původní osvětlení jeskyně (pochodně, svíčky, olejové a acytylenové lampy) nahrazeno osvětlením elektrickým. V roce 1967 byla vybudována dvoukolejná okružní jeskynní dráha, takže denně může navštívit nejkrásnější díl Postojenské jeskyně až 14 tis. turistů. V 80. letech 20 st. jeskyni ročně navštívilo 900 tis. turistů z celého světa, v posledních letech se jejich množství pohybujeme mezi 500-600 tis. za rok. Podle vykopaného kamenného nářadí archeologové zjistili, že Postojenskou jeskyni a ostatní okolní jeskyně občas navštěvoval už pračlověk před více než 50 tis. lety jako lovec jeskynních a jiných živočichů. V jeskyni bylo nalezeno mnoho kostí vymřelých zvířat, např. jeskynního medvěda. Postojenská jeskyně je důležitou chráněnou přírodní památkou slovinského krasu. Postojenský jeskyně se zformovala ve vápenci, který vznikl v moři před 70 miliony let, v geologické době křídy. V třetihorách se moře stáhlo a na pevnině začaly probíhat krasové procesy.
V pliocénu, před zhruba 3 miliony let, se začaly povrchové řeky vsakovat do vápence a pod zemí odtékat na sever, do tehdejšího Panonského moře, jehož zbytkem je dnešní Černé moře. Ponorné řeky vytvořily podzemní chodby ve třech výškách. Řeku Pivku lze vidět před vchodem, jak se noří do jeskyně a pak ještě v jeskyních Otoška, Črna jama a Pivka jama. Nejrozsáhlejší střední poschodí Postojenské jeskyně vyhloubila předchůdkyně řeky Pivka začátkem doby ledové, před 1,5 milióny let. Protože se kras šíří zvětšováním se trhlin a rozsedlin ve vápenci, řeka stále klesá níže, tam vytváří nové kanály a vyšší části chodeb zaplavuje jenom občas. Postojenská jeskyně je proslulá mimořádným bohatstvím krápníků pestrých barev a tvarů. Velikost krápníků je různá, nejmenší jsou trubičky a stalaktity, které visí ze stropů, a největší jsou stalagmity a sintrové kopce, kterou ze země. Na stěnách jsou vidět různé sintrové závěsy. Stalaktity a stalagmity srůstají v krápníkové sloupy. Sintry a krápníky vznikají přírodními fyzikálně chemickými procesy. Dešťová voda při pronikání z povrchu do podzemí rozpouští vápník. Jakmile vodní kapky dosáhnou jeskynního stropu, začne se z nich vylučovat uhličitan vápenatý ve formě dutých stalaktitů. Četné kapky však spadnou na dno jeskyně, kde se zbývající uhličitan vápenatý zachytí v podobě různě formovaných stalagmitů. Tvary vápníků závisí na hojnosti kapek, na množství rozpuštěného a zachyceného uhličitanu vápenatého, na množství srážek a na hustotě rostlinného porostu na povrchu. Barvu krápníků ovlivňují různé příměsy, které které dešťová voda přináší z povrchu do podzemí. Do června je obarví krasová hlína, která je bohatá na oxid železa, černou a šedivou barvu propůjčují krápníkům oxidy manganu. Krápníky a sintry se kromě tvaru a barvy liší také stářím. Nejstarší datované krápníky v Postojenské jeskyni začaly růst před více než 500 000 lety. Nejvíce krápníků, jejichž stáří známe, má méně než 50 000 let. Krápníky rostou velmi pomalu. Odborníci zjistili, že během deseti let vyrostou zhruba o 0,1 mm. V jeskyni vládne poměrně stálá teplota, v létě a v zimě je tu kolem 10°C. Vzduch se mění, v létě fouká studený vzduch z jeskyně a v zimě vnější studený vzduch vyhání teplejší z jeskyně skulinami ve stropě. Ve studených dnech můžeme na povrchu nad jeskyní pozorovat četné průduchy a mlhové sloupy. U vchodu se pak za silných mrazů začínají tvořit ledové krápníky. Velika gora (Kalvárie) je nejvyšší bod cesty, který je o 40 m výše než je vchod do jeskyně. Hora vznikla ze zřícených bloků, které spadly ze stropu bývalého sálu na křižovatce podzemních chodeb. Zde je strop tlustý 50 m a díky přírodní klenbě velmi pevný. Na hoře vidíme ohromné krápníky a bohaté sintry, vzniklé z poronikající vodky, která protéká prasklým stropem. Část Postojenské jeskyně, pojmenovaná Krásná jeskyně, je největší perlou našeho podzemí. Skoro 500 m dlouhá chodba byla objevena v roce 1891, pro turisty však byla upravenaaž roku 1926. V ní se nacházejí velkolepé sály jako: Bela, Rdeča dvorana a Dvorana cevčic, která se vyznačuje bílými a červenými stalagmity a drobnými stalaktity - trubičkami (cevčice) nebo špagetami. Do Krásné jeskyně se dostaneme přes Ruský most, který vybudovali v první světové válce ruští zajatci a zpět se budeme vracet chodbou pod tímto mostem. Nacházíme se v Dvorani cevčic, která dostala své jménopodle četných drobných stalaktitů, špagetám podobných trubiček na stropě.
Z Velkolepých jeskyní vede cesta po 100 m dlouhé umělé chodbě do Ruské chodby. Odtud vede směrem k jeskyním Črna a Pivka další umělá podzemní chodba v délce 500 m. Touto chodbou se 23.4.1944 přišli partyzáni z Černé jeskyně a dostali se ke skladišti benzínu, které zapálili. Z Ruské podzemní chodby se dostanema na nejnižší bod na cestě jeskyní Jama, který je o 20 m níže než vcod do jeskyně a více než 100 m pod povrchem. A právě nad tímto sálem se nachází proslulý Sál trubiček (Dvorena cevčic), který jsme navštívili před chvilkou. Cesta vede kolem nejhezčího krápníku - Briliantu, symbolu Postojenské jame, a dále po úpatí Velike gore, kolem železniční zastávky směrem ke Koncertnímu sálu, což je největší sál v Postojenské jeskyni. Jeho výška dosahuje skoro 40 m a může pojmout až 10 000 návštěvníků. Ozvěna je velmi silná a trvá skoro 6 sekund. Povrch sálu činí 3 000 m2. Kdysi se zde pořádali významné koncerty. Ze zástávky u sálu jezdí zpáteční vlak. Informace jsme získali za laskavého přispění firmy Postojenska jama.
Chorvatské turistické sdružení

Copyright © 2005-2021 chorvatsko-levne s. r. o.
Dovolená v Chorvatsku