Místo Crkvina se nachází v centrální části katastrálního území č. 51/3 obce Pakoštane, v místě známém jako Košević, na západním pobřeží Vranského jezera, v bezprostřední blízkosti silnice spojující Pakoštane a vesnici Vrana. Na nalezišti byly dosud provedeny tři etapy archeologických výzkumů , jejichž výsledkem byl objev jednolodního kostela s přístavky. Archeologické vykopávky byly zahájeny v roce 2006 jako součást vědecko - výzkumného projektu Archeologické dědictví jižního Chorvatska od 5. do 17. století. Předním výzkumným pracovníkem a vedoucím byl prof. Dr. sc. A. Uglešić z katedry archeologie Univerzity v Zadaru. Architektura kostela potvrdila světu to, co již předchozí výzkumy, které přitahovaly pozornost odborné a vědecké veřejnosti , že lokalita byla v literatuře již dlouho známa jako atraktivní místo v archeologické topografii nejbližšího okolí. Jak ukazují dosud objevené materiály a mapy publikované z majetku Státního archivu v Zadaru se ukázalo, že se jedná o kostel sv. Marie, který patřil k dnes již zaniklé středověké vesnici Zablaće. Obec a kostel byly zničeny v 16. století, příchodem Turků do Vranské oblasti. Toponym Crkvina byl již oficiálně použit s touto polohou na vojenských rakousko – uherských mapách z roku 1884. Při archeologických vykopávkách v lokalitě byl nalezen podélný, jednolodní kostel s apsidou a dvěma postranními prostory na severní a jižní straně. Rozsah a úroveň zachování prozkoumané architektury jsou velmi reprezentativní. V místě vyhloubeného pozemku byl objeven kostel se SZ - JV orientací s vchodem na straně SZ a půlkruhovou apsidou na JV, s délkou interiéru 12,50 m od vrcholu apsidy k čelní zdi a vnitřní šířkou 5,15 m. V severní a jižní obvodové zdi byly nalezeny stopy po pilířích o šířce 80 cm. Uvnitř kostela se nalezl ve větším množství travertin (tuf) a opracované kamenné úlomky z římské doby. Stopy malty na místě byly také zachovány, stejně jako několik fragmentů fresek v barvě žluté, červené a zelené. Bylo nalezeno velké množství tegula a imbrex (střešní pálené cihlové desky kladené ve dvou vrstvách spodní - tegula, kde je položena jedna vrstva tašek a horní- imbrex, která překrývá mezery mezi taškami ve spodní vrstvě), úlomky novověkého hrubého kuchyňského nádobí a glazované stolní keramiky, malý počet úlomků římských amfor a několik kousků skla. Na jižní straně kostela je přistavěna k jeho jižní obvodové zdi místnost, která je také na JV straně zakončena apsidou. Vnitřní délka místnosti je 5,60 m, šířka 3,78 m. Prostor byl spojen s kostelem dveřmi, které se nacházely v severní stěně místnosti. V jižní části místnosti byly nalezeny pozůstatky fresek, červené a zelené barvy, malé množství travertinu, fragmenty tegula a imbrex, glazovaného keramického stolního nádobí, a skleněných rourek. Obdobný prostor, ale bez apsidy, o šířce 2,05 m, byl objeven na severní straně kostela. Místnost byla propojena s kostelem dveřmi, které se nachází na její jižní stěně. I když je předčasné učinit závěry o době stavby kostela a jeho fázích výstavby, archeologické nálezy potvrzují, že se jedná o komplexní místo s dlouhou návaznosti života, s největší pravděpodobností od pozdní antiky do raného novověku.
Česky
